Výchova k zodpovědnému občanství aneb Jeden svět na školách

Navigace:  Úvodní strana »  Výchova k zodpovědnému občanství aneb Jeden svět na školách

• Přeskočit na obsah aktuální stránky
• Přeskočit na pole vyhledávání

Dnes bych vás chtěla seznámit s jedním z internetových portálů, jenž patří mezi dobré pomocníky při výuce. Už jsem psala o besedách, které pořádáme v rámci projektu Měsíc filmu na školách, ale ono to tím zdaleka nekončí.

V roce 2001 přišel Karel Strachota, původně výkonný ředitel dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět (pod obecně prospěšnou společností Člověk v tísni), s myšlenkou vzdělávacího programu Jeden svět na školách. Šlo mu o to, aby v naší společnosti vyrůstali zodpovědní občané, kteří se dokáží dobře orientovat v současném světě, kriticky přistupují k informacím a společnost chtějí ovlivňovat. Zkrátka - aby z našich dětí vyrostli zodpovědní a aktivní občané.

V průběhu času přibývalo projektů a v rámci nich i zajímavých materiálů. Z projektů jmenujme: Příběhy bezpráví, Mediální vzdělávání, Hledá se, Studentské volby, Cena Gratias Tibi, festival Jeden svět, Filmové kluby, Kdo jiný?, Příběh mojí rodiny, Průzkumy a šetření.

Společnost Člověk v tísni začala v rámci portálu nabízet semináře, kurzy a konference pro vyučující a v poslední době i pomoc při distanční výuce. Není mým cílem jmenovat vše, koneckonců Jeden svět na školách reaguje velmi flexibilně na aktuální potřeby.

Já sama jsem využila v rámci výuky materiály, které se vztahují k lidským právům, moderním československým dějinám, mediálnímu vzdělávání, ale najdou se zde i zajímavé materiály k enviromentální výchově, výuce angličtiny a němčiny, k bezpečnému chování na internetu, k problematice drogové závislosti, k HIV a AIDS a mnoho dalšího. Jak jsem už uvedla, s dětmi se každý rok účastníme v rámci Příběhů bezpráví projektu Měsíc filmu na školách, kdy po krátkém filmu, jenž má vyprávět o době, na kterou jsme se zaměřili, následuje beseda s pamětníkem, filmařem nebo historikem. Některé z těchto besed na předem vybraných školách bývaly přenášeny i Českým rozhlasem a v roce 2020 se kvůli epidemiologické situaci konala setkání s pamětníky online.

Pro mě samotnou bylo obrovským přínosem účastnit se několika seminářů zaměřených na mediální výchovu. Dozvěděla jsem se nejen to, jaké mám možnosti při práci s jejich materiály, ale také jak vznikají dokumenty a jaká to má úskalí, dále jak si je možné na internetu ověřit, že jste nenarazili na dezinformace, hoaxy a fake news. Zvláštní pozornost byla věnována i jevu zvanému hate speech (záměrné šíření nenávisti na internetu) a jak se proti němu bránit. Setkala jsem se s autory dokumentů o tom, jak funguje výroba běžných věcí jako je oblečení (v tomto případě šlo o Indii).

Oceňuji také, že ke všem dokumentárním filmům jsou automaticky v nabídce didaktické, doprovodné a doporučené materiály, a to někdy i ve více variantách.

Dostávám poštou tištěné materiály jako pomoc při výuce moderních dějin. Mimo knih a vytištěných dokumentů nebo souborů osobních svědectví jde i o plakáty, které by se daly vystavit i mimo školu v rámci tematických výstav.

Portál má i omezenou nabídku filmových materiálů pro veřejnost. Pro žáky je dočasně možné zpřístupnit většinu. Omezení vyplývají z toho, že Jeden svět na školách za filmový materiál platí poplatky. Co zaujalo v poslední době ve škole?Tak kupříkladu film Eugeniové, který se dotýká samotnéhodna (o počátcích bych opravdu nechtěla mluvit) vzniku nacistické ideologie a ukazuje, co z toho nakonec vzešlo, Postavení mimo hru (o našich hokejistech, které za jejich úspěchy komunistický režim krátce po svém nástupu patřičně „odměnil“, nebo známý časosběrný dokument Heleny Třeštíkové Katka s drogovou problematikou. Materiály k výuce je dnes naštěstí možné najít na více místech, jsou tu jiné portály, různé spolky a společnosti, vychází řada knih. Jsou dobré a používáme je. Zde je ovšem velmi komplexní nabídka průběžně doplňovaná a upravovaná.Musím přiznat, že mě zaujal už samotný autor Jednoho světa na školách, pan Strachota, když zdůrazňoval, že při výchově našich dětí, budoucích občanů, vidí jako základní kritérium naučit se rozlišovat mezi dobrem a zlem, a to je jistě v době relativizace těchto základních pojmů ta nejsprávnější cesta.

Mgr. Milada Malá | 01.04.2022 v 05:55