Příběhy bezpráví
Ač se to nezdá, lidská paměť je neuvěřitelně krátká. Náš národ prožil během minulého století dvě totalitní diktatury, přesto je zřejmé, že většina lidí u nás považuje svobodu za něco naprosto samozřejmého. To, že je třeba si takovou hodnotu chránit si bohužel neuvědomují někdy ani ti starší, natož mladí lidé, kteří ztrátu svobody nezažili. Na tuto skutečnost poukazuje a snaží se jí čelit projekt Člověka v tísni Příběhy bezpráví a Jeden svět na školách. Některé jeho aktivity jsou všeobecně známé – jedná se o Cenu příběhů bezpráví, Měsíc filmu na školách, Proti ztrátě paměti, Z místa, kde žijeme a Mapa příběhů bezpráví.
Již několik let se účastníme aktivity Měsíc filmu na školách. Jedná se o besedy s pamětníky důležitých událostí našich národních dějin, které jsou spojeny s totalitní ideologií. Jsou určeny pro žáky 9. tříd a studenty prvních ročníků středních škol. V letošním roce padla volba na rok 1968 a okupaci vojsky Varšavské smlouvy.
Jako pamětník nás navštívil pan Ing. Oldřich Malý, který tyto události prožil jako voják základní služby. V souladu s pravidly danými pro tento projekt jsme si nejprve promítli filmové dokumenty, které jsme obdrželi od organizátorů z organizace Člověk v tísni. Jednalo se o tyto krátké filmy : "U nás pomáhali taky" od Karla Strachoty (zachycuje vzdor a odpor vůči okupačním vojskům), Filmový týdeník č. 35/1968, který natočila Česká televize, dokument "Deset bodů" od Milana Maryšky ( zavádí nás do prostředí vysokoškolských studentů v roce 1968) a známý film "Ticho" od Milana Peera (smrt Jana Palacha a známá píseň Ticho, kterou složil v roce 1969 Bohdan Mikolášek), pak následovala beseda.
Pan Malý začal v souvislostech, vzpomínal i na svá středoškolská studia, na to, jak se do každodennosti zapsala vláda komunistické strana, kdy i běžný pozdrav "dobrý den" nahradila slova "čest práci" a naši učitelé či spolupracovníci nebyli "páni, slečny a paní", ale "soudruzi a soudružky". Popisoval onu hroznou noc z 20. na 21. srpna 1968. Mluvil o reakcích lidí kolem sebe i o svých pocitech. Nebylo to v našich dějinách poprvé, kdy vojáci, kteří mají zbraně a pociťují povinnost hájit svoji vlast, musí nečinně přihlížet okupaci. Poprvé se tak stalo v roce 1938 a v další generaci se situace opakovla. Popisoval onen strašný pocit bezmocnosti, který u mnohých mohly kompenzovat jen slzy zlosti a lítosti.
Na dotaz, kolik žáků si doma povídá s rodiči či prarodiči o dobách dávno minulých se přihlásil pouze jeden chlapec a jedna dívka. Prosím, povídejte si s dětmi o tom, co jste prožili, protože Vaše vzpomínky a zkušenosti by jim mohly chybět v okamžiku, až budou rozhodovat o své vlastní zemi.
Mgr. Milada Malá | 08.12.2015 v 10:34
Rychlé kontakty
Základní škola Horní Jelení, příspěvková organizace
Kolářského 414
Horní Jelení, 533 74
E-mail: info@zshj.cz
Telefon: 464 601 235
Školní akce
Momentálně nejsou naplánovány žádné školní akce.
